Pár tipů jak rychle a zábavně zhubnout

Internet je plný zaručených diet, které z vás udělají alfasamce/samici za týden. Doposud jsem narazil na jediného člověka, který má střízlivý názor na správnou stravu. Pro ty z vás, co nemáte na celý článek čas, jde o to, že každý jsme unikát. Tím pádem neexistuje výživový model, který bude vyhovovat každému. Někdo prostě bude jíst paleo a běhat k tomu maratony, druhý si z toho tak maximálně posedí na záchodě.

Z toho vyplývá jediné. Skladba našeho jídelníčku je prostě na nás. Doporučuji si prostě vyzkoušet, jaká jídla vám sedí nejlépe, po čem nejste unavení a tak podobně. Pokud Vám to pomáhá s vůlí, klidně se dejte na dělenou stravu, či proteinovou, nebo jinou rozumnou dietu (cpát se týden ananasem vážně není to pravé). Bohatě však postačí, když se zřeknete přísunu jednoduchých cukrů, kterými jsme dnes doslova zasypáni. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že čím déle si je odvyknete konzumovat, tím více si budete časem říkat, jak jste jich mohli pozřít tolik.

Mnohem důležitější je naopak množství a správné časování jídel. Když se začínáte zajímat, co jíte, opravdu se vyplatí alespoň prozkoumat, kolik že těch kalorií je v rohlíku, jablku, nebo flákotě masa. Často potkávám lidi (především něžného pohlaví), které do sebe sypou balíček studentského mixu ořechů s domněním, že ořechy jsou zdravé, ještě je na nich napsané BIO, tak to přece mohou zhltnout celé. A přitom právě taková hrst ořechů může mít stejně kalorií jako celý oběd. Nemyslím tím, že řoechy jsou špatné, to naopak, ale všeho s mírou.

Potom je tu samozřejmě ona potřeba neustále do sebe něco hrnout. Pokud opravdu chcete, aby vaše tělo začalo rozkládat tuky, zkuste mu dopřát po každém jídle třeba ty dvě hodinky. Jíst se má často, ale nesmí se to přehánět. Když si každou půlhodinku budete zpříjemňovat čas i sebemenším kousíčkem dobrot, inzulín v krvi vám to hubnutí zkrátka neumožní.

Po Novém roce se to většinou hemží novoročními běžci. Pod smrk nakoupili zářivé airmaxy, neonové kraťasy a společně s předsevzetím vyrazili na běh. Většina vyrazí na běha s vidinou rychle spáleného milana, pomalu ubíhající vteřiny si krátí pozorováním, kdo obdivuje jejich oblečení, a když po týdnu nevidí zásadní rozdíl, nemá to přece smysl. Zbytečná námaha, frappuccino rulez.

Přitom k rozhýbání metabolismu a hubnutí stačí i obyčejná chůze. Ušetřit si jednu zastávku tramvají, vzít to oklikou přes park, schody atd. Taková hodina chůze denně nikoho nepoloží a zanedlouho je to znát, vážně. A co teprve jezdit po městě na kole. Vemte si příklad z takového Amsterdamu, jak jsou všichni hubení.

Pokud to myslíte s hubnutím vážně a chcete to trochu urychlit, náročnější sport se bezpochyby hodí. V této chvíli hodně z nás napadá právě onen běh, který je většinou i důvodem, proč celé naše snažení ztroskotá.

Jako milovník sportu musím uznat, že běh je jeden z nejnáročnějších vůbec. Nemyslím ani tak fyzicky, jako spíš psychicky. Většina z nás se totiž s nenarodila s vášní běhat. A to je právě ten zásadní problém. Kort když vybíháme sami. Zvolte si sport, který Vás baví. Nejen že u toho vydržíte déle, ale jako bonus po čase zjistíte, že už bez toho ani neumíte žít!

Zejména ženy se často trápí s efektem, kdy po měsíci sportování zděšeně koukají, jak jejich váha ukazuje více než předtím. Pokud chceme hubnout, potřebujeme prostředek, který tu energii v podobě tuků spálí. A tím byly, jsou a budou svaly, které taky něco váží. A rozhodně vypadají lépe jak rozklepaný zadek.

Úplně nejlepší je zvolit si sportů rovnou několik. Zkrátka si v pondělí zajít na kolo, ve středu zahrát squash a v pátek to zakončit třeba funkčním tréninkem. Častým problémem je totiž tendence vytvářet stereotypy. Třeba že si každé ráno udělám ovesnou kaši s jogurtem, uběhnu půlhodinku a jdu do práce.

Netvrdím, že je tento přístup nějak špatný, nicméně se časem dostanete do fáze, kdy už nebudeme cítit zlepšení. Naše tělo si rádo zvyká. Proto je nejlepší ho neustále otužovat novými přistupy, ať už co se stravy týče, tak druhem pohybu. Naučte ho stát neustále v pozoru a nelenivět.

Pokud vám jde o pořádný pekáč buchet a nejste od přírody ektomorf, s hubnutím břicha to nebude žádná sranda. Břicho hubnete jako poslední a bez alespoň částečného přizpůsobení stravy to nepůjde. Pivu se zkrátka na našem pekáči líbí. Proto není ani tolik potřeba lámat dvě stovky sed-lehů denně, jako spíš spálit pořádnou porci energie. A protože nohy mají svaly největší, půjde to nejlíp.

Určitě vám je jasné, že shazování kil stojí a padá na naší vůli. Nebudu tu rozebírat teorii motivace, co ale mohu doporučit, je udělat si z životního stylu zálibu. Hubnutí prostě není o tom, abychom se každý den pesimisticky pozorovali v zrcadle, jak se stále nevejdeme do kalhot. Hubnutí je především vedlejší efekt toho, že dopřáváme našemu tělu dobrou péči, užíváme si života, trávíme čas s ostatními a sportujeme s radostí. Potom už nás ani to omezování jídla nebude trápit.